Ďábelská mystika obrácených olympijských kruhů

Všichni si všimli obrácené vlajky Olympijských her, což vyvolalo spoustu posměšků na adresu nejen Francie, ale především jejího prezidenta Emanuela Macrona.

Je to ale opravdu k smíchu? Jak tento symbol ve skutečnosti vznikl? Ti, kdo si pamatují alespoň něco ze školy vědí, že duchovním otcem Olympijských her je Francouz Pierre de Coubertin. Roku 1894 vzniklo olympijské hnutí, ale samotná vlajka poprvé zavlála roku 1919, na 6. olympijském kongresu. Na letních olympijských hrách byla zdvižena v roce 1920, na zimní olympiádě o mnoho později, až v roce 1952.
Asi většina lidí ví, že barvy kruhů je zvykem spojovat s kontinenty, což ale sám Coubertin odmítal. Mělo se také za to, že šestá barva pozadí vlajky je bílá (Antarktis) takže vlajka OH symbolizuje celý svět.

Víme, že návrh vlajky schválil Coubertin už roku 1913. Už ale velmi málo lidí ví, že reálným autorem a návrhářem vlajky je Carl Gustav Jung, švýcarský psychiatr a psychoterapeut, z jehož pera vznikla také světově respektovaná esoterická díla. Právě on vytvořil nejen pět kruhů, ale přidal jim i barvy. Nikoli kontinentů, ale živlů. Modrá – voda, černá – kov, červená – oheň, žlutá – země a zelená – dřevo. V takovém případě lze snadno pochopit, proč byl Coubertin proti vazbě barev na kontinenty.

Kruh nelze otočit, a tedy pohanit, jako je to možné u řady symbolů. Spojení kruhů ale otočit lze. Například pěticípou hvězdu, která se se dvěma cípy vzhůru stává symbolem Bafometa – ďábla. Také u „francouzského“ uspořádání kruhů nalézáme satanisticky obrácený prvek (dva kruhy nahoře, tři kruhy dole). Svým satanistickým postojem tak Francie dala najevo kam směruje nejen sebe, ale minimálně celou Evropu. Vždyť celé zahájení OH bylo právě o tom, a finále bylo neméně satanistické.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..