Slýchávali jsme, že kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. To ale zřejmě není pro českého ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nijak důležité. Prostě zakážeme ruštinu ve školách, a basta. Zakázat jeden z oficiálních jazyků RB OSN? Proč ne? Hlavně, že tím ČR ukáže, jak je prozápadní a hluboce ideově loajální velkému a svatému Západu. Místo toho, zavedeme angličtinu povinně, a to hned od první třídy, kdy mají děti pochopitelné starosti s pravopisem i stylistikou (tedy slohem), i v mateřském jazyce. Čeho tím ale lze dosáhnout. Z průběhu dějin lidstva víme, že právě zákazy odstartovávají zvýšený zájem o takzvané „zakázané ovoce“.
Kdysi (koncem 70. let) se odehrála debata dvou vysoce postavených mužů Československa a SSSR. Československý bafuňář prohlásil, že by nejraději zakázal televizní jazykové kurzy (které v té době běžely), protože vychovávají potenciální emigranty. Bylo zajímavé sledovat sovětského bafuňáře, který se na toho našeho podíval s překvapením jako na cosi mimoňovitého, leč decentně prohlásil: To se mi ale nejeví příliš moudré, a to z mnoha důvodů“. Televizní jazykové kurzy (angličtina, němčina, francouzština a španělština) běžely pokojně dál a nezdá se, že by nějak počet emigrantů ovlivnily, protože ten, kdo chtěl, se ten který jazyk mohl stejně dobře naučit i bez televizních kurzů.
Historie se zdá být, opakuje. Nicméně, že by se slovutný český ministr školství obával, že by mohla výuka ruštiny na základkách připravovat potenciální emigranty do Ruska? Anebo, nedej Bože, umožnit „plebsu“ získávat informace také z jiné strany, než z té germánsko-anglosaské? Nějaká kultura, umění, literatura – no to je přece naprosto nepodstatné a zbytečné. A nějaká slovanská vzájemnost? No to už vůbec ne, protože to může být nakonec i nebezpečné, že? Uvidíme, co z toho nakonec v politických hlavách „pětikolky“ nakonec vyplave.
Podstatně hloupější, je ale vnucování angličtiny dětem od první třídy. Dětem, které nemají stabilizované znalostní a hodnotové vnímání mateřského jazyka, bude hned od začátku vnucován další jazyk, který nemůže neovlivnit znalostní a hodnotový vývoj mateřského českého jazyka. Výsledkem může být zhoršená znalost zejména mateřštiny, která by měla být základem pro vývoj dítěte i jako občana České republiky. Navíc by si měl ministr školství uvědomit, že se obecně výuka na prvním a druhém stupni z pedagogického hlediska velmi liší. V jazykové sféře je tento rozdíl ještě významnější. Má-li být tedy kvalitní jazyková výuka zajištěna i na prvním stupni, je nezbytné nejprve připravit pro tento první stupeň kvalitní pedagogy, kteří k dnešnímu dni prostě nejsou. Má-li toto být zavedeno ve všech školách v ČR, stačí si spočítat, kolik pedagogů bude nezbytné vychovat a kolik peněz na to bude třeba vynaložit. Kde chce pan ministr na to vzít peníze? Opět bude tato vláda obírat české sociální programy?
Se zákazovým postojem Mikuláše Beka vůči ruskému jazyku se nechce smířit ani Česká asociace rusistů, která v dopisu, adresovaném českému ministru školství, vysvětluje kontraproduktivitu takového zákazového rozhodnutí. Zde uvádíme text dopisu asociace, odpovědi z ministerstva se ještě jistě dočkáme.
ČESKÁ ASOCIACE RUSISTŮ, z.s.
Praha 7, V Závětří 6, 170 00 tel: 220877897, 732163959
e-mail: info@asociacerusistu.cz klapkajiri@seznam.cz
Vážený pan
Doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
ministr
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5
118 12 Praha 1
V Praze 20. ledna 2025
Otevřený dopis ministru školství, mládeže a tělovýchovy
Věc: Výuka ruského jazyka
Vážený pane ministře,
jako představitelé České asociace rusistů, z.s. – profesní organizace sdružující především
učitele ruského jazyka a literatury, jsme velmi znepokojeni Vaším postojem k výuce ruského
jazyka na školách v České republice. Jsme znepokojeni zjevnou snahou potlačit výuku
ruského jazyka na českých základních školách v rámci Velké revize Rámcových vzdělávacích
programů pro základní vzdělávání, které určují podobu vzdělávání u nás. Velice nás zaráží, že
při výběru druhého cizího jazyka nemá být počítáno s ruštinou, kterou si bude možno volit jen
jako případný třetí cizí jazyk ve školách s rozšířenou výukou jazyků.
Od roku 1989, kdy si žáci mohli cizí jazyk začít vybírat podle vlastních preferencí, až do
nedávné doby si ruština na českých školách (po počátečním útlumu v 90. letech) vedla velmi
dobře. Co do počtu žáků učících se rusky na základních školách od r. 2003/04 do roku
2012/13 ruština zaznamenala trvalý nárůst, a to z 0,10% na 3,96%. Během dalších tří let se
výuka ruštiny téměř zdvojnásobila. Na počátku školního roku 2014/15 dosáhla 7,34% a poté
se stabilizovala na úrovni přibližně 7% až do školního roku 2022/23. Jsou ovšem kraje, kde se
ruštinu učí mnohem více žáků – 10% i více. Ruština si vždy držela 3. či 4. místo (po
angličtině a němčině), které si střídavě vyměňovala většinou s francouzštinou. V některých
letech byla i na místě druhém. Pro výuku ruského jazyka na různých typech škol bylo
českými autorskými kolektivy vytvořeno několik moderních učebních komplexů (Raduga po-
novomu, Pojechali, Klass, Klassnyje druzja a další). Příslušná nakladatelství na svých
webových stránkách nabízejí k těmto učebním komplexům také řadu doplňkových a
rozšiřujících materiálů. Ruštinu učí kvalifikovaní pedagogové. Každým rokem vycházejí
z několika pedagogických fakult mladí ruštináři.
Učitelé mají možnost si dále zvyšovat kvalifikaci například na pravidelných metodických
seminářích pořádaných Katedrou rusistiky a lingvodidaktiky Pedagogické fakulty Univerzity
Karlovy, na každoročním celostátním rusistickém semináři organizovaném Českou asociací
rusistů ve spolupráci s dalšími organizacemi a při jiných podobných příležitostech. Žáci se
pravidelně každý rok zapojují do konverzační soutěže v ruském jazyce, která probíhá ve
školních, okresních a krajských kolech po celé České republice a poté v kole ústředním.
Každoročně, již 59 let, se ve všech krajích pod vedením svých učitelů připravují na festival
Puškinův památník, resp. ARS POETICA -Puškinův památník, kde vystupují s recitací či
zpěvem děl ruských autorů nebo s divadelními scénkami, a jsou pro ně pořádány i další akce.
Výuka ruského jazyka může mít řadu významných výhod, a to nejen z hlediska jazykového
rozvoje, ale i kulturního, ekonomického a politického.
Dovolte, abychom uvedli několik argumentů, proč je žádoucí považovat ruštinu za relevantní jazyk:
Ruština je jedním z deseti nejrozšířenějších jazyků světa, mluví jím přes 250 milionů lidí a
je tak celosvětově na osmém místě. Je úředním jazykem Ruska, Běloruska, Kazachstánu a
Kyrgyzstánu a používá se jako druhý jazyk i v dalších postsovětských zemích. Naučit se
rusky tedy znamená mít přístup k široké komunikační síti v rámci východní Evropy a
Střední Asie.
Znalost ruštiny umožní lépe porozumět a komunikovat s místními obyvateli při cestování
po zemích bývalého Sovětského svazu a otevírá dveře k lepšímu poznání místní kultury,
historie a tradic, což je skvělou prevencí xenofobie a výchovou k toleranci.
Ruština má významný geopolitický rozměr, její znalost může pomoci v oblasti
mezinárodních vztahů, diplomacie a obchodních vztahů. Je to také jazyk, který se používá
při komunikaci v rámci některých mezinárodních organizací, je například jedním
z oficiálních jazyků OSN.
Ruština je jazykem vědy a techniky, a to zejména v oblastech jako je matematika, fyzika,
inženýrství a kosmonautika. Mnoho odborných textů, historických dokumentů a výzkumů
je v ruštině, a to může být velmi cenné pro získání přístupu k vědeckým a technickým
znalostem.
Ruština je jazykem velkého literárního a kulturního dědictví. Ruští autoři jako A.S.
Puškin, L.N. Tolstoj, F.M. Dostojevskij, A.P. Čechov a mnoho dalších mají zásadní místo
ve světovém literárním dědictví.
Ruština je také jazykem, který je spojen s významnou filmovou a hudební tradicí. Ruští
režiséři jako S. Ejzenštejn, A. Tarkovskij nebo A. Zvjagincev patří mezi světové velikány
kinematografie. Ruská hudba, zejména klasická (P. I. Čajkovskij, S. Rachmaninov, S.
Prokofjev a mnozí další) nebo lidová hudba, má také dlouhou a bohatou tradici.
Ruština je po angličtině druhým nejužívanějším jazykem na internetu, těsně následována
němčinou. V ruštině je tedy uchováváno obrovské množství informací.
Ruština je slovanský jazyk, má tedy určité podobnosti s češtinou a dalšími slovanskými
jazyky. To českým žákům usnadňuje naučení se základům ruštiny.
Na druhé straně ruština má i svá specifika, například jiné písmo, což představuje výzvu,
ale i příležitost rozšířit své jazykové dovednosti i své obzory.
Ruštinu velmi dobře ovládá velký počet dětí z Ukrajiny, které se vzdělávají a budou
vzdělávat v českých školách. Leckdy je pro ně i jazykem mateřským. Znalost ruštiny tedy
jednak velice usnadňuje komunikaci s těmito dětmi, jednak si tyto děti ruštinu často
vybírají jako druhý cizí jazyk. To jim přináší možnost excelovat v tomto předmětu, jsou
oporou pro učitele a přinášejí skvělé podněty pro své spolužáky.
Výuka ruštiny tedy nejen rozvíjí jazykové dovednosti, ale také přináší široké kulturní,
vědecké, politické a praktické výhody. Po opětovném uvolnění situace v kontaktech a
v obchodu a spolupráci s Ruskem, které jistě nastane, bude znalost ruštiny velkou předností.
Vážený pane ministře, jsme přesvědčeni, že není žádný důvod k tomu, aby ruština byla
vyloučena z běžné nabídky cizích jazyků na českých základních školách.
S pozdravem,
Mgr. Jiří Klapka
předseda České asociace rusistů, z.s.
Mgr. Vlasta Klausová,
1. místopředsedkyně republikového výboru
v.r. PhDr. Marta Vágnerová, Ph.D. v.r.
místopředsedkyně republikového výboru
Přidejte odpověď