Ve dnech 20. a 21. byl proveden útok britskými a americkými balistickými střelami ATACMS na území Ruské federace. Pak následovaly dva další. A že to měli být Ukrajinci? Tak tomu už snad opravdu nevěří ani odborný ani politický troglodyt. Bez družicového navádění to prostě nejde a Ukrajina tyto družice nemá. V pozadí těchto úderu stála bludná idea některých západních politiků, že ruský prezident „blafuje“ a ve skutečnosti si netroufne na odvetu. Chyba.
Ukazuje to pouze, že současní západní „analytici“ a „experti“ nemají pojem o tom, co je Rusko a kdo je Vladimír Putin. Protože vzápětí (21. 11.)Rusko odpovědělo úderem ničivé síly systému „Orešnik“ (Ořešák) po obřím, mohutně opevněném strojírenském objektu s kompletním cyklem na výrobu raket v městě Dněpr / rusky Dněpropetrovsk.
A najednou začal vřískot v západních médiích. Přitom ruský prezident nejednou varoval, že Rusko ví o tom, že Ukrajinci nejsou schopni řídit západní rakety se střední a dlouhou dráhou letu, a že pro navádění těchto střel jsou nezbytné vysoké západní technologie. Ukrajinské nacionalistické vedení, bez ohledu na možné oběti mezi vlastními obyvateli, bylo ochotno riskovat jakékoli ztráty (i mezi civilisty), jen aby vyhověli svým suzerénům, tedy lenní západní vrchnosti, které ukrajinští mocenští lokajové oddaně slouží. Proto tolik usilovalo o povolení k použití západních raket středního a dlouhého doletu na území Ruska. Pochybné povolení nakonec obdrželo.
Zde je důležité si uvědomit, že nejde jen o souhlas západních zemí, což už samo o sobě svědčí o „suverenitě“ ukrajinského vedení. Ruský lídr nejednou upozorňoval, že je si Ruská federace vědoma, že Ukrajina nemá prostředky ani k řízení, ani k navádění střel. Proto veškerá odpovědnost za napadení na území Ruské federace padá nejen na Ukrajinu, ale i na její spojence, kteří podobnou technologií disponují. Ukrajinec sice může stisknout tlačítko pro vypuštění střely, ale její navedení a zacílení je řízeno odjinud. V podstatě celý proces, až do vypuštění, je řízen Západem, který se tak stává podle ruského vedení zcela legitimním cílem.
Proč ale tolik vyděsil Ořešák jindy tak sebejistý Západ? V prvé řadě je to rychlost, kterou jeho střely dokáží vyvinout. Vypuštěné „oříšky“ po Dněpru dosahovaly rychlosti 2,5 – 3 km za sekundu, což je 10 Machů. Zda je to maximum, se doteď neví. Děsivější je ale údajně manévrovací schopnost této balistické střely, která je nezachytitelná západními prostředky protivzdušné obrany, což už západní odborníci, s pochopitelnou nechutí, přiznali. Balistická střela Ořešák, vypuštěná při testování má má podle odborníků destruktivní schopnost od 1 tisíce do 5,5 tisíc kilometrů. Jak řekl pro ruskojazyčný portál Lenta.ru vojenský expert Alexandr Michajlov, je to také razance, kterou střela likviduje zaměřený objekt i bez jaderné hlavice. Krom toho si západní odborníci bleskově spočítali, kolik minut potřebuje tento Ořešák, aby zasáhl evropské metropole.
Řešení celého problému tu bylo, a bylo i poměrně prosté. Stačilo nechat Rusko na pokoji a ne posouvat NATO, tedy vojenskou alianci řady zemí přímo k hranicím Ruska. Stačilo by nepoňoukat Ukrajinu aby vraždila ruskojazyčné lidi na Donbasu; neuvalovat nesmyslné sankce, které dopadly přesně podle přísloví: kdo druhému jámu kopá… A možná by stačilo jenom nelhat.
Jenže hegemonický Anglosas nemohl unést, že je někdo nejen bohatý, ale má i své názory, tradice, a hodlá se řídit jimi, a ne na něčím, co je mu bytostně cizí. Putin, který nastoupil až v roce 2000, se dlouho snažil pochopit, proč Západ nemá zájem mít Rusko za kamaráda, ale že zejména západní Evropa po staletí živí vizi, jak Rusko zlikviduje a jeho bohatství si přivlastní.
Dokonce v době, kdy Ukrajinci byli navedení Západem k vraždění na Donbasu, se Putin stále snažil vyřešit situaci mírovými jednáními a dohodami – Minské dohody, Istanbulské dohody – a žádné se vědomě nedodržovaly, ale používaly jako manévr pro možnost přezbrojit Ukrajinu, aby mohla Rusko snadněji likvidovat. Až ve chvíli, když ruská rozvědka zjistila, že se chystá mohutná ofenzíva proti Donbasu, spustil Putin SVO – Speciální vojenskou operaci. Ostatně, Západ sám nakonec potvrdil jak své podvodné jednání při mírových dohodách, tak i chystanou ofenzívu. Rusko ji předběhlo o pouhé 2 dny. Měla vypuknout 26. února 2022.
A znovu došlo ke dvěma dalším útokům na mezinárodně uznaná ruská území u Taganrogu a Brjansku. Rusko na to jen řeklo, že odpověď přijde. Kdy a čím Rusko udeří, zatím není jasné. Na americké straně je ale živo. Nově zvolený americký prezident Donald Trump vyjádřil s údery po ruském území svůj nesouhlas s tím, že to dělá situaci ještě horší. Navíc, americký senát pověřil zpravodajské služby USA aby zanalyzovaly, do jaké míry může porážka Ukrajiny ovlivnit národní bezpečnost USA (The Hill). Takže, situace s Ukrajinou se podle všeho vyjasňuje v její neprospěch a vypadá to, že Ořešák začíná postupně plnit svou misi. A zda budou ještě nějaké „oříšky“ odpáleny, záleží nyní na ruské straně a hlavně na tom, kolik hlupáků bude chtít ještě Rusko provokovat..
Přidejte odpověď